Nejen "morový" kříž
Na křižovatce, kde z cesty spojující Valašské Meziříčí a Rožnov (tzv. stará cesta) odbočovala cesta do Zašové, stával mezi vzrostlými lípami kříž, který byl sice později opravován, upravován a dokonce přemístěn, ale kterému se dodnes říká „morový“. Toto lidové označení nese od roku 1839, kdy řádila epidemie cholery (nikoli moru). Nemoci jen v Zašové za poslední tři podzimní týdny podlehlo přes padesát obětí. Proto v pátek 7. října se všichni zašovští farníci shromáždili kolem tohoto kříže, aby se pak společně vydali v průvodu do kostela prosit o pomoc. Událost, která dala tomuto kříži jméno, takto zaznamenal P. František Šigut:
"Roku 1836 zuřila v Zašovské farnosti cholera tou měrou, že od 17. září do 7. října zemřelo na ni v Zašové 52 osob. Všady srdcelomný nářek a pláč; ano i nejzarytější hříšníci k Bohu se vraceli. Proto usneseno, že den 7. října bude dnem kajícím. Všichni farníci, vyjma nemocné, shromáždili se na konci dědiny u kříže, při hlavní silnici z Valašského Meziříčí do Rožnova vedoucí, a odtud v průvodu hnuli se do chrámu Páně. Hned u vchodu svatyně padli všichni na kolena. Plačíce a po kolenou ke hlavnímu oltáři, na němž postaven byl milostivý obraz P. Marie Zašovské, a kolem oltáře, prosíce Boha, aby tuto hroznou metlu od farnosti na přímluvu P. Marie odvrátit ráčil. A hle! Božská všemohoucnost položila choleře meze; zemřelať téhož dne jen ještě jedna osoba, ostatních všech 40 nemocných se uzdravilo. Na památku té události Zašovská farnost pátek po slavnosti Růžencové Panny Marie jako "pátek morový" (cholerový) světí tím způsobem, že nikdo nepracuje a všichni slavným službám Božím obcují." Zbývá dodat, že výročí „morového pátku“ si zašovská farnost dodnes připomíná bohoslužbou v kostele.
Jiný památný, tentokrát celokamenný a ještě starší kříž stojí od roku 1811 před odbočkou ke kostelu. Na jeho zadní straně je latinský nápis: „Ku cti, poctě a zbožnému uctívání Spasitele našeho kříž tento postavil lid zašovský pod (za správy) farářem Antonínem Hohnem.“ Při čtení originálního nápisu neunikne jedna zvláštnost. Některá písmena jsou výrazně vyšší. Jedná se o tzv. chronogram (vročení). Jednotlivé litery se přečtou jako římské číslice a jejich součet rovná se roku zhotovení. V našem případě 1811. Oba kříže, podobně jako i některé další drobné sakrální památky na katastru obce, byly v minulých letech odborně restaurovány péčí místního OÚ.
Kamenný kříž i blízká barokní socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem jsou evidovány jako kulturní památka.
Následující kapitola - Interiér kostela
