Pamětihodnosti nemateriální povahy
Poutník či turista se může v Zašové setkat i s památkami nehmotné povahy. Byly zde již zmíněny. Je to především samotná zašovská legenda, ale také třeba tradice morového pátku; do kategorie nehmotných památek také patří v Zašové vzniklé a kdysi užívané poutní písně. Hmotné památky lze, pokud se dochovaly, zachránit jejich restaurováním. Nehmotné jsou závislé na lidské paměti a se smrtí posledního pamětníka odcházejí do nenávratna. Zapomenutou píseň nelze objevit a po staletích restaurovat, pokud ji někdo nestačil zaznamenat v době, kdy byla ještě „živá“. Už P. Šigut v roce 1942 napsal: „Zvláštní kouzlo, jímž dýchá každé poutní místo, jest z velké části způsobeno i poutními písněmi, jež se tam zpívají. I Zašová měla a má své vlastní poutní písně. Většina starších jest pro tuto dobu nezvěstná a nelze jich nikde v místě nebo blízkém okolí vypátrat…“
Jedna zašovská poutní píseň však dosud žije a je dokonce znám i autor; v pamětní knize farnosti je zápis: „…Holišová Mařenka rozená Zátopková jest to členka Mariánské družiny, Orlice, skladatelka písně "O svatá Zašovská Máti", nadaná žena…“ Nápěv podle starší místní prosebné písně za odvrácení moru upravil r.1931 varhaník Arnošt Borovička.
Tato píseň je součástí útlého zpěvníčku s názvem Ave Maria, ve kterém jsou kromě zmíněné "O svatá Zašovská Máti" také jiné mariánské písně, které sice v Zašové nevznikly - jsou převzaté ze starších, dnes už neužívaných zpěvníků, ale v Zašové jsou stále udržovány a zpívají se při oblíbených májových pobožnostech. Zpěvník Ave Maria patří ke specifikům tohoto poutního místa. K zašovské tradici odpoledních májových pobožností patřívaly také malými družičkami recitované básničky k poctě Panně Marii.
Poutní místo Zašová neinspirovalo pouze lidové umělce. Např. J. O. Bor (Josef Kresta) napsal v letech 1940-43 sbírku básní Zašovské pomněnky. (Knížka, kterou ilustroval zašovský rodák Václav Jaroň, je k dostání v infocentru KD Zašová.) O Zašové psal ve svých vzpomínkách také spisovatel a básník Metoděj Jahn.
Nově lze ke slovesným dílům inspirovaným poutním místem Zašová počítat i scénáře k poutním divadelním představením v letech 2002-7 (P. Vojtěch Daněk) nebo práce některých studentů, kteří si v souladu se zaměřením svého studijního oboru vybrali některý z aspektů poutního místa Zašová jako téma své závěrečné absolventské práce.
Následující kapitola - Kostel sv. Martina ve Veselé
